Historie
Rychlý rozvoj vojenského i civilního letectví po skončení 1. světové války vytvořil potřebu a podmínky pro vznik řady specializovaných institutů, zajišťujících naléhavé potřeby tohoto důležitého odvětví. Jedním z nich byl Vzduchoplavecký studijní ústav v Praze, zřízený Ministerstvem národní obrany v květnu roku 1922. O dva roky později (1. 6. 1924) se jeho součástí stala Zdravotnická sekce, do jejíhož čela byl jmenován mjr. MUDr. Dominik Čapek. První československý letecký lékař - později divizní generál a univerzitní profesor - měl již tehdy bohaté zkušenosti z oboru, získané studiem ve Francii, Holandsku a Švýcarsku. S několika spolupracovníky vybudoval pracoviště, které kromě fyziologického a psychologického výzkumu letových zátěží vytvořilo první předpisy pro posuzování zdravotní způsobilosti uchazečů o profesi jak vojenského, tak civilního letce. Pracoviště, vybavené od roku 1937 podtlakovou komorou, se stalo významným školicím centrem zájemců o nově vznikající obor z celé Evropy. Za Protektorátu ho zaměstnanci opustili, ale bezprostředně po květnu 1945, personálně posílené znovu obnovilo činnost. Pro nedostatek vhodných prostor se muselo rozdělit do dvou zařízení: Leteckého zdravotnického ústavu a Letecké vyšetřovací stanice československého letectva. V prvním zařízení pokračoval fyziologický výzkum a zajišťovalo posuzování zdravotní způsobilosti civilních letců, druhé zařízení sloužilo výběru a posuzování zdravotní způsobilosti vojenských letců.
Vyzbrojení vojenského letectva prvními proudovými letouny, neuspokojivý stav bezpečnosti létání a postupné zvyšování počtu leteckých lékařů v terénu jen zvýraznily neefektivnost tříštění sil. Proto byl dnem 1. ledna 1953 Ministerstvem národní obrany zřízen Ústav leteckého zdravotnictví, sjednocující výzkum v oblasti leteckého lékařství a letecké hygieny, preventivní a posudkovou péči o vojenský a civilní letecký personál a aktivity v oblasti prevence a vyšetřování leteckých nehod. Od samého počátku plnil funkci školicího pracoviště leteckých lékařů.
V následujících letech vyrostly v ústavu desítky zkušených posuzujících lékařů, vědeckých pracovníků, inženýrů i středně zdravotnického a pomocného personálu, zvládající svou práci nejen v ordinacích ústavu, ale i v terénu. Trvalým přínosem se staly výsledky soudně lékařského a psychofyziologického výzkumu hypoxického a psychického stresu pilotů v havarijních situacích, patogeneze letových iluzí nebo objektivizace účinků alternujícího zrychlení, ale též racionalizace stravovacích norem vojenských pilotů aj. Díky úzkému spojení specialistů ústavu s leteckými útvary i organizacemi civilního letectví měli lékaři konkrétní představy o charakteru provozních nároků ve všech druzích letectva. To jim umožňovalo pružně reagovat na postupné zmírňování posuzovacích kritérií i v případech, kdy se ujali role "průkopníků" nových postupů. Ústav leteckého zdravotnictví byl například jedním z prvních lékařských zařízení na světě, které přistoupilo k medikaci u pilotů při zachování jejich způsobilosti k letecké službě. Dodnes účinné jsou některé preventivní programy rizikových onemocnění leteckého personálu (např. ischemické choroby srdeční, hypertenze, diabetu), vypracované v 80. letech minulého století. Vyplatila se pozornost, věnovaná průběžnému vybavování pracovišť nejmodernějšími lékařskými přístroji.
Posudková praxe se díky aplikaci zásad medicíny založené na důkazech a principiální změně technologického vybavení letového provozu postupně liberalizuje. Šance žadatelů, postižených nemocí nebo funkční poruchou získat letecký průkaz se tak v uplynulých 70 letech mnohonásobně zvýšily. Garance bezpečného výkon práv vyplývajících z pilotního průkazu u těchto osob ale vyžaduje specifický postup, založený na týmovém posouzení několika specialisty. Sebezkušenější jedinec tento úkol sám odpovědně zvládnout nemůže. Uvedený trend samozřejmě klade trvale rostoucí nároky na kvalifikovanost lékařů. Proto - kromě povinné specializační a letecko-lékařské průpravy - již téměř 30 let absolvují průběžné doškolování v aktuálních otázkách oboru, organizované Školicím pracovištěm ústavu.
V roce 1966 ústav poprvé na území tehdejšího východního bloku uspořádal XV. světový kongres Mezinárodní akademie leteckého a kosmického lékařství. Při jeho příležitosti měl být profesoru Čapkovi za celoživotní průkopnickou práci v oboru předán Čestný diplom. Bohužel, zakladatel československého leteckého lékařství a Ústavu leteckého zdravotnictví bezprostředně před jeho zahájením zemřel.
Činnost ústavu byla po celou dobu existence pravidelně prověřována jeho nadřízenými orgány. V letech 2002 - 2012 úspěšně prošel třemi audity evropských Sdružených leteckých úřadů.
Ústav od svého založení až po současnost poskytuje komplexní zázemí pro letecko-lékařský výcvik vojenských pilotů, parašutistů a potápěčů. Výcvik na speciálních přístrojích (v barokomorách, na pilotním a desorientačním trenažéru nebo na trenažéru nočního vidění) mohou využít i další profesionální nebo amatérští zájemci (horolezci, řidiči, piloti policejních vrtulníků apod.).
Po splnění specifických úkolů, které ústavu postupně ukládaly československá, česká a evropská legislativa, mu vždy zbývala určitá kapacita pro zdravotní péči o běžné obyvatelstvo. Nebylo tomu tak vždy. V historii se střídala údobí striktních zákazů léčit ambulantně nebo na lůžku neletce nebo osoby mimo rezort obrany, s jejich opětovným uvolněním. V současné době zvítězil rozum a tak se o kvalitě lékařských služeb ve specializovaných ambulancích a dalších pracovištích ústavu může přesvědčit i široká veřejnost.
Objednejte se
O nás
Hlavní kontakty
Přijímací kancelář
pro letecký personál
telefon: | 973 21 24 55 |
---|---|
fax: | 224 31 19 34 |
e-mail: | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. |
Pracovní doba
Po - Čt | 7:00 - 15:30 |
Pá | 7:00 - 13:30 |
Ordinační hodiny
Po - Čt | 7:00 - 14:30 |
Pá | 7:00 - 13:00 |
Otevírací doba - lékárna
Po - Čt | 7:00 - 15:30 |
Pá | 7:00 - 13:15 |
Odběrová laboratoř
Po – Čt | 8:00 - 13:45 |
Pá | 8:00 - 12:30 |