Zamyšlení nad významem a obsahem letecko-lékařských prohlídek

    V poslední době se setkáváme s názory, často i z oficiálních míst, že každý pilot je zodpovědný za svůj zdravotní stav, a proto není třeba důkladných lékařských prohlídek. Ten, kdo se nebude cítit dobře, vyhledá sám zodpovědně svého ošetřujícího lékaře, v tomto případě tzv. AME (aeromedical examiner). Za celou dobu, co se pohybuji v oblasti letecké medicíny, a je to více jak 25 let, jsem se s takovým přístupem setkal jen ojediněle.
    Nejsem zastáncem „vyšetřovací tortury“, ale jsem pevně přesvědčen, že vyšetření, jehož závěrem je potvrzení zdravotní způsobilosti k létání na příslušný časový interval (například u profesionálních civilních letců od 6 měsíců nebo jednoho roku dle aktuálního věku žadatele), musí vyloučit alespoň příznaky nejčastějších onemocnění v populaci, které by mohly ohrozit bezpečnost letu.
    Pouhé provedení klidového EKG jedenkrát za 5 let do věku 30 let nebo každé 2 roky do věku 40 let žadatele o zdravotní způsobilost 1. třídy je, dle mých zkušeností, nedostatečné. Je to záležitost 3 minut, náklady jsou zanedbatelné a pro vyšetřovaného to nepředstavuje prakticky žádnou zátěž. Nedovedu si představit, že u pacienta, který přijdek praktickému lékaři, nebude provedeno EKG v rámci preventivní prohlídky. Pro lékaře je možnost porovnání křivek v čase více napovídající pro vysvětlení jejich změn, než když bude mít k dispozici jen jednu křivku za 5 let. Navíc k vyloučení závažnějšího onemocnění srdce bude potom AME požadovat další doplňující vyšetření, často i invazivní. Obdobně i krevní obraz může včas napovědět mnohé a požadavek na stanovení pouze hemoglobinu (červeného krevního barviva) mi přijde spíše jen alibistický. Podobný názor jako je náš má většina států Evropské unie (EU).
    U nařízení Komise (EU) č. 1178/2011, podle kterého se v současnosti u členských států postupuje při posuzování zdravotní způsobilosti civilního letce a palubních průvodčích, chybí něco jako „výkladová vyhláška“, protože u závažnějších poruch zdravotního stavu se může letecký lékař s příslušnou kvalifikací (AME - R) nebo letecko-lékařské centrum (AMC), které jsou si nyní při opakovaném vydávání osvědčení zdravotní způsobilosti postaveny na roveň, rozhodnout individuálně. Je zde samozřejmě ještě institut referátu letecko - lékařské inspekce Úřadu civilního letectví Praha (CAA-CZ), které závažná zdravotní omezení schvaluje či zamítá. Ale dovolím si poznámku – v každé učebnici psychologie je napsáno,že rozhodnutí učiněné kolektivně bývá ve valné většině případů lepší, než individuální rozhodnutí.Nařízení Komise (EU) č. 1178/2011 stanovuje jenom minimální požadavky na vyšetření, které je nutné respektovat.
    Pokud budeme posuzovat profesionální piloty méně důkladně, než jsou vyšetřováni např. řidiči autobusů, je dle mého názoru něco špatně. Že by úspory na nepravém místě?
    Druhou velmi vážnou časovanou bombu vidím v přetěžování posádek. Sice nejsou porušovány (většinou) týdenní, měsíční či roční normy počtu letových hodin, ale... Když se bavíme s letci, opakovaně říkají, že došlo k vážným předpokladům letecké nehody, kdy oba v kabině za letu usnuli... A to EASA vážně koketuje se zvýšením limitu z 900 hodin na 1 200 hodin za rok! Opět je upřednostňován jednoznačně ekonomický pohled na letecký provoz, ale ignorují se cirkadiální a biologické rytmy organismu pilota, jejich hrubé narušení častým překračováním časových pásem, odloučení od rodiny, extrémní změny okolní teploty v různých místech pobytu, a tím vznik chronické únavy, od té bývá potom jen krůček ke katastrofě.
    Závěrem chci říci, že nevím, co je se společností špatně, ale myslím si, že maskovat maximalizaci zisků pro pár jednotlivců a ignorovat varovné hlasy zúčastněných je trestuhodné zvláště v tomto oboru činnosti, kdy na dobré kondici a zdravotním stavu dvou pilotů závisí životy minimálně všech cestujících na palubě letadla.

MUDr.Oldřich Truska

stáhnout článek

____________________________________________________________________________________________________