V poslední době se setkáváme s názory, často i z oficiálních míst, že každý pilot je zodpovědný za svůj zdravotní stav, a proto není třeba důkladných lékařských prohlídek. Ten, kdo se nebude cítit dobře, vyhledá sám zodpovědně svého ošetřujícího lékaře, v tomto případě tzv. AME (aeromedical examiner). Za celou dobu, co se pohybuji v oblasti letecké medicíny, a je to více jak 25 let, jsem se s takovým přístupem setkal jen ojediněle.
    Nejsem zastáncem „vyšetřovací tortury“, ale jsem pevně přesvědčen, že vyšetření, jehož závěrem je potvrzení zdravotní způsobilosti k létání na příslušný časový interval (například u profesionálních civilních letců od 6 měsíců nebo jednoho roku dle aktuálního věku žadatele), musí vyloučit alespoň příznaky nejčastějších onemocnění v populaci, které by mohly ohrozit bezpečnost letu.
    Pouhé provedení klidového EKG jedenkrát za 5 let do věku 30 let nebo každé 2 roky do věku 40 let žadatele o zdravotní způsobilost 1. třídy je, dle mých zkušeností, nedostatečné. Je to záležitost 3 minut, náklady jsou zanedbatelné a pro vyšetřovaného to nepředstavuje prakticky žádnou zátěž. Nedovedu si představit, že u pacienta, který přijdek praktickému lékaři, nebude provedeno EKG v rámci preventivní prohlídky. Pro lékaře je možnost porovnání křivek v čase více napovídající pro vysvětlení jejich změn, než když bude mít k dispozici jen jednu křivku za 5 let. Navíc k vyloučení závažnějšího onemocnění srdce bude potom AME požadovat další doplňující vyšetření, často i invazivní. Obdobně i krevní obraz může včas napovědět mnohé a požadavek na stanovení pouze hemoglobinu (červeného krevního barviva) mi přijde spíše jen alibistický. Podobný názor jako je náš má většina států Evropské unie (EU).
    U nařízení Komise (EU) č. 1178/2011, podle kterého se v současnosti u členských států postupuje při posuzování zdravotní způsobilosti civilního letce a palubních průvodčích, chybí něco jako „výkladová vyhláška“, protože u závažnějších poruch zdravotního stavu se může letecký lékař s příslušnou kvalifikací (AME - R) nebo letecko-lékařské centrum (AMC), které jsou si nyní při opakovaném vydávání osvědčení zdravotní způsobilosti postaveny na roveň, rozhodnout individuálně. Je zde samozřejmě ještě institut referátu letecko - lékařské inspekce Úřadu civilního letectví Praha (CAA-CZ), které závažná zdravotní omezení schvaluje či zamítá. Ale dovolím si poznámku – v každé učebnici psychologie je napsáno,že rozhodnutí učiněné kolektivně bývá ve valné většině případů lepší, než individuální rozhodnutí.Nařízení Komise (EU) č. 1178/2011 stanovuje jenom minimální požadavky na vyšetření, které je nutné respektovat.
    Pokud budeme posuzovat profesionální piloty méně důkladně, než jsou vyšetřováni např. řidiči autobusů, je dle mého názoru něco špatně. Že by úspory na nepravém místě?
    Druhou velmi vážnou časovanou bombu vidím v přetěžování posádek. Sice nejsou porušovány (většinou) týdenní, měsíční či roční normy počtu letových hodin, ale... Když se bavíme s letci, opakovaně říkají, že došlo k vážným předpokladům letecké nehody, kdy oba v kabině za letu usnuli... A to EASA vážně koketuje se zvýšením limitu z 900 hodin na 1 200 hodin za rok! Opět je upřednostňován jednoznačně ekonomický pohled na letecký provoz, ale ignorují se cirkadiální a biologické rytmy organismu pilota, jejich hrubé narušení častým překračováním časových pásem, odloučení od rodiny, extrémní změny okolní teploty v různých místech pobytu, a tím vznik chronické únavy, od té bývá potom jen krůček ke katastrofě.
    Závěrem chci říci, že nevím, co je se společností špatně, ale myslím si, že maskovat maximalizaci zisků pro pár jednotlivců a ignorovat varovné hlasy zúčastněných je trestuhodné zvláště v tomto oboru činnosti, kdy na dobré kondici a zdravotním stavu dvou pilotů závisí životy minimálně všech cestujících na palubě letadla.

MUDr.Oldřich Truska

stáhnout článek

____________________________________________________________________________________________________


Častým dotazem pilotů je možnost létání po nasazení medikace při léčbě vysokého krevního tlaku.

Hypertenze je velmi častá v naší populaci (20-30%) a samozřejmě také u pilotů. Vysoký krevní tlak představuje riziko především pro náhlé cévní příhody mozkové.

Zjistí-li se  opakovaně hodnoty tlaku přesahující 160/95 mmHg,  musí se stanovit dočasná neschopnost k létání.

K úpravě hodnot krevního tlaku doporučujeme pravidelnou fyzickou aktivitu, snížení případné nadváhy, omezení solení a zanechání kouření. Většinou se ale neobejdeme bez medikace.

K dispozici máme celou řadu  účinných léků; u letců preferujeme léky s vysokou bezpečností a s minimem nežádoucích účinků. V ÚLZ máme s touto problematikou dlouholeté zkušenosti.  

Po normalizaci hodnot krevního tlaku umožňujeme opět návrat k létání, takže není třeba se bát léčby.

MUDr. Petr Halata
primář interního odd. ÚLZ Praha

____________________________________________________________________________________________________


    Vyjádření k informacím uvedeným v článku „Novinky ve zdravotní způsobilosti“ MUDr. Melechovského na www.aeroweb.cz/clanek.asp?ID=3264&kategorie=3 týkajícím se vyšetřování sluchu v ÚLZ a ke zde uvedené informaci, že audiometrii musejí prodělat pouze ti, kteří mohou létat podle přístrojů bez vidu. Všichni ostatní prý mají podstoupit podstatně jednodušší vyšetření mluvené řeči ze 2 metrů:

    Dle Úředního věstníku EU je audiometrické vyšetření jednoznačně stanoveno pro způsobilost 1. třídy a 2. třídy s přístrojovou kvalifikací vždy:

- při vstupním vyšetření
- dále každých 5 let
- po dovršení 40 let každé 2 roky

    Limit ztrát je předpisem jednoznačně stanoven. Dále je věstníkem stanoveno, že sluch musí být testován při všech prohlídkách. To znamená, že pokud není prováděno audiologické vyšetření, musí být provedena sluchová zkouška ze 2 metrů na každé ucho zvlášť, tedy se zahlušením druhého ucha.

    Výroky v „Novinkách ve zdravotní způsobilosti“ o paušálně prováděných audiometrických vyšetřeních v ÚLZ jsou poněkud úsměvné vzhledem k tomu, že se u nás audia mimo výše uvedené schéma provádějí pouze při neuspokojivé běžné komunikaci, nebo při nevyhovující sluchové zkoušce. Dále pak také při hraničních ztrátách zjištěných při předchozí prohlídce.

    Nejvíce audiometrických vyšetření mimo schéma provádíme na vlastní žádost vyšetřovaných. Týká se to starších pilotů, kteří již pociťují počínající nedoslýchavost, a zajímá je, zda progrese nedoslýchavosti je přiměřená jejich věku. Za toto vyšetření na našem oddělení se platba nezvyšuje.

    Platba za audiometrické vyšetření je v ÚLZ požadována pouze při vstupních vyšetřeních a v termínech, které určuje věstník EU.

    Čas, který je potřebný na provedení sluchové zkoušky ze 2 metrů (zvlášť na každé ucho se zahlušením), odpovídá času změření sluchu audiometrem na čtyřech předepsaných frekvencích zkušenou audiometrickou sestrou.

MUDr. Lubomír Šindelář
primář ORL oddělení ÚLZ Praha

____________________________________________________________________________________________________

Otázka:

Syn prodělal v dětství klíšťovou encefalitidu. Nyní by měl zájem o dráhu profesionálního pilota. Jakou má šanci?

Odpověď:

Prodělání klíšťové encefalitidy nemusí být překážkou u žadatele na profesionálního pilota, pokud nejsou:

1. trvalé následky ve smyslu paretických potíží (ochrnutí)

2. mentální postižení

3. změny na EEG (elektroencefalografické vyšetření mozku)

4. morfologické změny na CT (počítačová tomografie) či MR (magnetická rezonance) mozku

K posouzení je zapotřebí kompletní zdravotní dokumentace, zvláště stran prodělaných onemocnění, následné léčby či dispenzarizace. Stav je posuzován při vstupní prohlídce, kdy je točeno i vstupní EEG vyšetření.
V případě žadatele s touto diagnózou v anamnéze je dobré si předem domluvit termín přímo na neurologickém oddělení a po domluvě zaslat s předstihem zmiňovanou zdravotní dokumentaci.
 
MUDr. Voronecký Miroslav
primář neurologického odd. ÚLZ

____________________________________________________________________________________________________

    Dostal som otázku od jedného pilota, či je dostačujúce k posúdeniu zdravotnej sposobilosti k lietaniu, pri psychickej poruche alebo ochorení, vykonať len skúšobný let s examinátorom a neprevádzať psychotesty. Čítal to na aerowebe.
    Osobne sa domnievam, že tento postup, aj keď v zahraničí používaný, je nedostačujúci a v určitej miere nezodpovedný zo strany posudzovateľa.
    Sebaskúsenejší examinátor je v otázkách psychickej sposobilosti laikom. Dokáže posúdiť techniku pilotáže, ale nie riziká vyplývajúce z psychickej poruchy. Skúšobný let za štandardných podmienok može prebiehať normálne, bezchybne, nie tak při záťažových situáciách, ktoré pri psychickej poruche može narušiť bezpečnost letu a ohroziť život minimálne inkriminovaného pilota. Je nutné dobre zvážiť, či sme schopní na seba vziať túto zodpovednosť.
    Cieľom vyšetrenia psychologickej sposobilosti je zistiť schopnost k výkonu leteckej činnosti. Na základe získaných výsledkov psychologického vyšetrenia navrhnúť ďalší postup.
    Psychologická diagnostická batéria je zostavená tak, aby diagnostické zistenie bolo maximálne objektívne a validné. Sú používané štandardizované psychologické dotazníky, testy a metódy psychologickej praxe, ako sú osobnostné dotazníky, projektívne metódy, prístrojová diagnostika, riadený pohovor s psychológom.
     Dávam na zváženie každému, či je ochotný sa vystaviť riziku ohrozenie vlastního života, prípadne života iných, len preto, aby ušetril pár korún za psychologické vyšetrenie. Život sa peniazmi vyčísliť nedá.

MUDr. Andrej Görčöš
psychiatr

_____________________________________________________________________________________

 

FaLang translation system by Faboba

Objednejte se

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací Rozumím

Hlavní kontakty

Přijímací kancelář
pro letecký personál

telefon: 973 21 24 55
fax: 224 31 19 34
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Pracovní doba

Po - Čt  7:00 - 15:30
 7:00 - 13:30

Ordinační hodiny

Po - Čt  7:00 - 14:30
 7:00 - 13:00

Otevírací doba - lékárna

Po - Čt  7:00 - 15:30
 7:00 - 13:15

Odběrová laboratoř

Po - Pá  od 6:30